Naše vejce

Dobrý den, Barva žloutku je ovlivněna složením krmné směsi, tj. barvivy, která v krmné směsi jsou. U volně chovaných slepic občas dochází k zelenání žloutku, zejména na jaře a v létě, kdy mají slepice přístup k zelenému krmivu. Když v krmné směsi není dostatek žlutých karotenoidních pigmentů (to je např. u pšenice), převáží zelená barva. Tato vada není zdravotně nebezpečná, doporučuje se zvýšit příjem žlutých karotenoidů v krmivu, např. zvýšit podíl kukuřice. U vařených vajec dochází k zelenání žloutku, když jsou vejce vařená příliš dlouho a nejsou po uvaření rychle ochlazená. Během varu se z bílku uvolňuje hydrogen sulfid, který reaguje se železem ve žloutku a tvoří se špinavě zelené sirníky železa. Ani tato vada není zdraví škodlivá. Drobivý žloutek může být způsoben nižším obsahem tuku ve žloutku, což může souviset s vysokým obsahem vlákniny (volná pastva) a nízkým obsahem tuku v krmivu nebo dlouhým varem. Opět se nejedná o zdraví nebezpečnou vadu. S pozdravem Kamila Míková

Tato situace může nastat a důvodem je špatné skladování vajec, které má probíhat v nekolísavé teplotě 5-18°C. Je to důsledek střídání teplot, kdy dojde k orosení vajec a následnému zaplesnivění. Je třeba se podívat na datum minimální trvanlivosti, které je 28 dnů po snesení. Vejce jsou do obchodu distribuována co nejdříve po snášce, tak aby obchodník mohl využít co nejdelší dobu pro možný prodej. Každý obchodník by měl vejce prodat do 21 dnů po snášce a zbývajících 7 dnů by měl mít spotřebitel na konzumaci. Žádný výrobce si nedovolí obchodníkovi dodat zaplesnivělá vejce, neboť by mu dodávku vrátil a to celou. Pokud obchodník nedodržuje požadované podmínky skladování a vejce jsou ještě třeba v plastových krabičkách, může tato situace nastat.

Dobrý den paní inženýrko, Vaječná skořápka skutečně obsahuje hodně vápníku, ovšem ve formě uhličitanu vápenatého, který je v lidském organismu v nerozpustné formě poměrně špatně využitelný. Proto vám někdo doporučil pokapání citronem, aby se uhličitan vápenatý převedl na rozpustný citrát, který se lépe vstřebá. Není důležité, jak dlouho skořápky v citronové šťávě necháte, ale kolik citronu přidáte - skořápka se musí alespoň částečně rozpustit. Způsob konzumace skořápek, který uvádíte (tj. omýt a rozdrtit) je nebezpečný. Na povrchu skořápky je vždy mnoho mikroorganismů, často i salmonela a pouhé omytí dostatečně nesníží riziko salmonelózy. Je třeba skořápku před konzumací povařit (při teplotě nad 70 C) minimálně 10 minut. Pokud jde o podskořápkovou blánu, tak ta žádný vápník neobsahuje, je to bílkovina a je tudíž jedno, jestli ji odstraníte nebo ne, není ani přínosem ani rizikem. Vhodnějším zdrojem vápníku z pohledu bezpečnosti i využitelnosti jsou šumivé tablety, které dostanete v lékárně. S pozdravem Kamila Míková

V jednom období byla skutečně vejce na měkko ve stravovacích zařízeních zakázána. Dnes už to neplatí, ale možná, že to stále někde přežívá, protože změna legislativy nebyla nikde příliš zdůrazňována. Je pravda (a to byl důvod zákazu), že pokud je vejce kontaminováno salmonelou nebo jiným patogenem, tak vaření na měkko jej nezahubí – teplota žloutku je cca 40-45 ° C, k zahubení salmonel je nutná teplota nejméně 70 ° C po dobu 10 min. Vzhledem k tomu, že výskyt salmonel ve vejcích je jen ojedinělý, tak pravděpodobnost onemocnění je jen malá, ale nelze ji vyloučit. Stravovací zařízení představují větší riziko pokud by náhodou měla kontaminovanou šarži vajec (více konzumentů) než individuální stravování. Dnes by však na požádání měla vejce na měkko zákazníkovi připravit.