Vejce musí být od výrobce až po prodej konečnému spotřebiteli uchovávána v suchu, chráněna před sluncem a skladována a přepravována v chladu při nekolísavé teplotě prostředí nejvýše +18 °C. Správně skladované vejce by mělo být dobře použitelné i po 28 dnech. Čerstvá vejce lze prodávat nejpozději 7 dnů před uplynutím data minimální trvanlivosti.
Nebudeme-li nakupovat vejce příležitostně na prodejních místech vyvolávajících otázky o jejich původu, vhodném způsobu skladování ap., můžeme konstatovat, že vejce je bezpečný produkt a má-li neporušenou skořápku, nemusíme mít obavy ze zdravotních potíží. Při nákupu vizuelně zkontrolujte obal tak, aby nebyl potřísněný od vaječného obsahu. Čeští výrobci jsou pod stálým a pravidelným veterinárním dohledem se zavedenými kontrolními systémy. Při dodržení již známých dříve uvedených informací skutečně nakupujeme bezpečný produkt.
Obecně řečeno, nemůžeme věrohodně říci, jsou-li vejce tuzemská kvalitnější než vejce od zahraničních sousedů. Avšak při nákupu vajec nezapomínejme na to, že i naši hospodáři se podílejí na tvorbě fi nančních prostředků, které naše společnost následně spotřebovává, a proto budeme-li kupovat výrobky, kde na vejci najdemekód země CZ a potažmo na obalu údaj „číslo třídírny: CZ...“, přispějeme tím sami sobě.
3-vejce nosnic v klecích (nejrozšířenější způsob-dobře kontrolovatelný)
2-vejce nosnic v halách (podestýlkový chov-slepice se mohou volně pohybovat)
1-vejce nosnic ve volném výběhu (slepice mají částečně přístup do volného terénu )
0-vejce nosnic chovaných v souladu s požadavky ekologického zemědělství(vejce označovaná jako BIO vejce)
Nelze tvrdit, že bio vejce jsou lepší. Z hlediska složení nejsou významné rozdíly, pouze obsah cholesterolu je nižší, avšak srovnatelně nízký obsah cholesterolu mají i vejce z klecových chovů, pokud jsou nosnice krmeny pouze cereáliemi. Vejce z bio chovů mají větší podíl vnitřních vad (krevních a masových skvrn) a špinavější skořápky. To představuje vyšší riziko mikrobiální kontaminace a možného onemocnění. Ale vejce z bio chovů jsou bezpečnější pokud jde o chemickou kontaminaci, neboť nosnice jsou krmeny krmivy z ekologického zemědělství
V povědomí mnoha lidí jsou vejce vnímána jako hlavní, často i jediný, zdroj salmonel. Je pravdou, že pokud se v chovech drůbeže salmonely vyskytnou vejce od nosnic z těchto hejn, není možné dát je do tržní sítě! Obavy z konzumace vajec vzhledem k riziku salmonelózy jsou přehnané. V USA se uvádí (US Department of Agriculture), že pouze jedno vejce 20 000 obsahuje Salmonellu enteritidis, která ohrožuje zdraví. Můžeme tedy říci, že člověk, který by konzumoval 1 syrové tepelně neupravené vejce denně, by onemocněl jednou za 55 let a při průměrné spotřebě 253 vajec za rok jednou za 79 let. Z celkového počtu alimentárních onemocnění každý rok tvoří salmonelózy z vajec způsobené Salmonellou enteritidis asi 0,16 %. Riziko onemocnění z vajec je srovnatelné s nákazami způsobenými uzeninami, rybami, lahůdkami či cukrářskými výrobky. Není proto důvod obávat se konzumace vajec. Důležité je dodržovat běžnou hygienu při manipulaci s vejci a tím snížit riziko salmonelózy na minimum. Zabránit styku vaječných skořápek s jinými potravinami a kuchyňským náčiním, konzumovat jen dobře tepelně upravená vejce (tj. nekonzumovat vejce syrová a to ani v tepelně neupravovaných potravinách, např. doma připravovaných krémech, zmrzlinách, pomazánkách apod.).
Domácí vejce se zdají být řadě konzumentů chutnější než vejce z velkochovů, což je dáno tím, že se obvykle konzumují brzy po snesení. Vejce z velkochovů by byla stejně chutná, ale protože se většinou dostanou ke spotřebiteli až po nějaké době po snesení, působí méně chutným dojmem. Složením se příliš neliší, domácí vejce však mívají více nasycených mastných kyselin a cholesterolu než vejce z velkochovu. Barva žloutku, kterou se často argumentuje, nesouvisí se způsobem chovu, ale závisí na složení krmiva a může kolísat od světle žluté po oranžovou jak u domácích vajec tak i u vajec z velkochovů. Hlavním problémem u domácích vajec je výrazně vyšší mikrobiální kontaminace včetně salmonel, která roste se stářím nosnic. Riziko onemocnění je u domácích vajec vyšší, zejména pokud jsou starší a nevhodně skladovaná.
Mnoho spotřebitelů je přesvědčeno, že jsou nosnice krmeny růstovými hormony a antibiotiky, které přecházejí do vajec. Používání růstových hormonů u nosnic a kuřat chovaných na maso je legislativně zakázán a používání antibiotik je povoleno pouze k léčebným účelům nikoliv jako podpůrného přípravku. Při použití antibiotik k léčbě se musí dodržet ochranné lhůty během nichž jsou rezidua antibiotika odbourána a vyloučena z organismu a během nichž se vejce nebo drůbeží maso nesmí uvádět do tržní sítě. Rychlý růst brojlerů a vysoká snáška vajec, na které často spotřebitelé poukazují, jsou výsledkem šlechtění a vyvážených krmných směsí. Konzumace vajec a drůbežího masa je z tohoto pohledu naprosto bezpečná!
Cholesterol je v určité míře nezbytný pro řadu funkcí organismu (je součástí buněčných membrán a je potřebný pro tvorbu vitamínu D, některých hormonů a žlučových kyselin). Lidský organismus si ho tvoří sám a to nejen z potravy, která obsahuje cholesterol, ale i z potravy s vysokým obsahem energie, nasycených mastných kyselin a trans kyselin. Cholesterol se váže na lipoproteiny (LDL s nízkou hustotou a HDL s vysokou hustotou) a s frakcí LDL je přenášen do cév, kde se usazuje a ucpává je („zlý cholesterol“). Naopak s frakcí HDL je přenášen do jater a vylučován z organismu („hodný cholesterol“). Není proto důležité jen množství cholesterolu, které potravina obsahuje, ale též v jaké je formě a jaké další složky potravina obsahuje. Z tohoto hlediska vejce sice obsahují cholesterolu, ale obsahují zároveň i další složky, které přispívají k převaze HDL cholesterolu a bylo prokázáno, že vaječný cholesterol má klinicky nevýznamný vliv na sérový cholesterol člověka.
Odborníci potvrdili, že vejce nepřispívají ke zvyšování hladiny krevního cholesterolu a doporučují jíst bez obav 1 až 2 vejce denně. Díky vysoké nutriční hodnotě, vejce patří mezi nejhodnotnější potraviny.
© 2010 ČMDU. Created by reklamní agentura Atlantic Studio s.r.o.